Vysoká škola báňská byla založena jako první báňská škola na světě v roce 1716.  Po roce 1848 začala nová éra báňského podnikání, jemuž jediná báňská škola nedostačovala. Byly založeny další dvě, z nichž jedna v Příbrami, jako přímý předchůdce Vysoké školy báňské v Ostravě. V roce 1945 byla přemístěna do Ostravy. V roce 1950 vznikly dvě samostatné fakulty hornická a hutnická.

V roce 1961 byl vypsán konkurs na vedoucího Katedry automatizace v hutnictví. Na tento konkurs se přihlásil Dr. Ing. Milan Krejčík. Byla zřízena Katedra automatizace v hutnictví a Dr. Krejčík se stal docentem a vedoucím katedry. Tato katedra byla pověřena zřízením Ústavu výpočetní techniky, který byl po adaptaci příslušných prostorů vybudován jako součást Katedry automatizace v hutnictví na Hutnické fakultě v budově nynější ekonomické fakulty v Ostravě 1, na Sokolské třídě. Později byl jako Ústav výpočetní techniky VŠB osamostatněn a vyčleněn z katedry. Základním vybavením tohoto Ústavu byl analogový počítač AP-3M a číslicový počítač ODRA 1OO3. Tyto počítače byly okamžitě zapojeny do výukového procesu.

Po prověrkách v roce 1970 byla katedra zrušena. Byl zřízen Ústav měřicí a řídicí techniky při Katedře pecí a tepelné techniky. Vedením Ústavu byl pověřen Doc. Ing. Longin Tomis, CSc. Tento stav trval až do přestěhování školy do nového areálu v Porubě v roce 1973. Pak byly sloučeny katedry do jedné centrální katedry celoškolské, jejimž vedoucím byl nejdříve Doc. Smutka, později Doc. Podhorný, tehdejší děkan strojní fakulty. Na katedře byly tři Ústavy a to pro automatizaci hornických, hutnických a strojírenských procesů.

Od roku 1976 byl zřízen samostatný obor ASŘ hutnických procesů - v rámci strojní fakulty. Obor trval stále s počtem cca 20 posluchačů s širokým odborným záběrem, zejména na získávání informací z technologických procesů pro Účely řízení. Práce Ústavu i výuka v oboru byla zaměřena rovněž na získávání netradičních informací pro řízení, zejména radiačních tepelných toků a analýzy akustických a vibračních spekter. Obor byl zaměřen na rutinní zvládnutí výpočetní techniky pro řízení metalurgických procesů.

V roce1980 byly specializované Ústavy automatizace převedeny ze strojní fakulty k příslušným odborným fakultám, přičemž na strojnické fakultě zůstala katedra automatizace. Na hornické a hutnické fakultě vznikly Ústavy přiřazené ke katedrám. Na hutnické fakultě vznikl Ústav ASŘ hutní výroby a byl podřízen Katedře ekonomiky a řízení hutnictví.

Tento stav trval až do roku 1990, kdy byla fakulta hutnická přejmenována na Fakultu metalurgie a materiálového inženýrství, která je jedinou českou univerzitní institucí s dlouholetou tradicí vychovávající specialisty v materiálových oborech. Zde byla  opět zřízena katedra ASŘ v hutnictví - vedoucí Prof. Ing. Longin Tomis, CSc. V 1991 byl změněn název na Katedra řízení metalurgických procesů. V roce 1992 byl vypsán konkurs na místo vedoucího katedry a od července 1992 vede katedru Prof. Ing. Milan Vrožina, CSc., dlouholetý vedoucí výzkumný pracovník v oblasti automatizace Výzkumného Ústavu a. s. VÍTKOVICE.

V červnu 1994 dochází ke změně názvu na Katedra automatizace a počítačové techniky v metalurgii.