Z podnětu prof. Ing. Františka Vaniše, vedoucího ústavu Ocelářství a tepelného hospodářství katedry železářství zahájil v roce 1956 asistent ústavu Ing. Longin Tomis zprvu nepovinné přednášky z automatizace tepelných režimů hutnických pecí, jejichž koncepce vycházela z aktivit přední německé organizace zaměřené na výzkum, řízení a hodnocení tepelných procesů Wärmestelle Düsseldorf. Tato problematika byla přednášena později povinně v rámci předmětů zaměřených na pecní teplotechniku.

Podklady o vývoji výuky v letech 1959 – 60 a 1960 – 61 se nepodařilo získat. V akademickém roce 1961 – 62 je již ve studijních plánech všech tří tehdejších fakult (hornicko-geologické - HGF, hutnické - HUF a báňského strojnictví - FBS) zařazen předmět zaměřený na základy automatizace, který se na hutnické fakultě přednáší pod názvem „Automatizace a regulace v hutích“ studentům „studia s přerušením zaměstnání“, tedy denním, prakticky na všech oborech v 9. semestru v rozsahu 2+1 hodin. V organizaci FBS je dokonce i vyznačena „Katedra základů automatizace“ ovšem bez určení vedoucího i členů katedry s výjimkou na druhém místě uvedeného odborného asistenta Ing. Jana Šocha.

Na Hutnické fakultě je v roce 1961 zřízena Katedra automatizace hutnických procesů, 20. března 1961 je vypsán konkurs na vedoucího katedry. Jako jediný uchazeč je přijat a stává se jejím vedoucím Dr. techn. Ing. Milan Krejčík [1.3]. Na katedru přechází z tepelné techniky Ing. Longin Tomis. Katedra sídlí v budově nynější Ekonomické fakulty na Sokolské třídě v Ostravě l.

Jak se rozběhla činnost katedry v navazujícím akademickém roce 1962 – 63 nemůžeme dokumentovat, opět se nepodařilo zajistit studijní program. Ale v roce 1963 – 64 jsou katedry automatizace již na všech třech fakultách, na HUF je to „Katedra automatizace hutnictví“ vedená Dr. Ing. Krejčíkem, tajemníkem je Ing. Tomis, CSc., další členové katedry nejsou uvedeni, je deklarována výuka v předmětech automatizace a regulace a měřicí přístroje v hutích. V 6. semestru společného studia vyučuje doc. Krejčík předmět Základy automatizace  v rozsahu 3+2 hodin ukončený zkouškou, v 8. semestru specializačního studia předmět Automatizace a regulace hutí (2+1 zk), doporučeným předmětem v 7. semestru přednášeným Ing. Tomisem jsou Měřicí přístroje v hutích (2+0 zk), ve 4. sem. kombinovaného 4,5-letého studia hutních oborů se přednáší předmět Automatická regulace (3+3 zk) [1.4].

Katedra se postupně rozšiřuje. Prvé významné období rozvoje začíná akademickým rokem 1965 – 66. V tomto roce jsou kromě vedoucího a tajemníka katedry uvedeni i tři asistenti (Ing. Zdeněk Binder, odb. as., Ing. Pavel Nevřiva, asistent, Ing. Ivana Kodetová – Rezková, asistentka) a výuka se rozšiřuje kromě předmětů zaměřených na měření a regulaci i o předměty zaměřené na praktické zvládnutí práce s výpočetní technikou, tedy předměty analogové a číslicové počítače a stroje na zpracování informací. Jako nepovinné předměty jsou uváděny Kurs obecné teorie systémů a Kurs moderní logiky. Odráží se tak i ve studijních plánech významná skutečnost, že katedra byla pověřena vybudováním výpočetního střediska školy. Je instalován analogový počítač AP-3M a číslicový počítač ODRA 1003. Buduje se organizační i personální struktura výpočetního střediska.

O rok později je struktura katedry již značně široká, vede ji Doc. Dr. Ing. Krejčík, tajemníkem je Ing. Tomis, CSc., asistenty Ing. Binder, Ing. Nevřiva a Ing. Srovnal, jako samostatná součást katedry je deklarováno „Výpočtové středisko“ s celoškolskou působností, které vede Ing. Jan Brandejs, vedoucím technikem je Ing. Antonín Motyčka, programátory Ing. Jan Štefan, Jaromír Olšovský, prom. mat., Eva Kněžíková, prom. mat. a Jindřich Černohorský, prom. mat.

Ovšem již v následujícím akademickém roce 1967 – 68 je zařazeno výpočtové středisko mezi celoškolsky působící katedry. Katedra automatizace v hutnictví se sice opět zmenšuje na pět pedagogických pracovníků shodně jako v roce minulém, ale těsný vztah k výpočtovému středisku se v charakteru výuky zachovává i v dalších letech. Vedoucí katedry Doc. Krejčík je současně uveden i jako člen celoškolsky působící Katedry průmyslového (systémového) inženýrství. Stejnojmenný studijní obor nezařazený pod žádnou fakultu přijímá do 3. ročníku své prvé posluchače. Na vlastní hutnické fakultě katedra shodně jako v předchozích letech zajišťuje výuku předmětu prakticky pro všechny studijní obory, tedy zejména předměty Základy automatizace (5. sem. 3+1 zk), Automatizace a regulace (8. sem. 2+2 zk), Měřicí přístroje v hutích (5. sem. 2+0 zk), Analogové počítače (8. sem. 2+1 zk) a dříve zavedené kursy moderní logiky a obecné teorie systémů. Doporučeným předmětem jsou číslicové počítače (6. sem. 2+1 zk). Analogické předměty jsou vyučovány i v dálkovém studiu.

Ve studijním plánu roku 1968-69 se katedra rozšiřuje o jednoho odborného asistenta, přichází Ing. Ivo Janoušek, poprvé jsou uvedeni rovněž externí pedagogičtí spolupracovníci pro postgraduální studium – celkem 7 pracovníků z VÍTKOVIC, Výzkumného ústavu hutnictví železa a dalších. Kromě základní palety předmětů pro všechny obory studované na Hutnické fakultě katedra vypisuje i postgraduální kursy „Řídicí systémy v hutích“ a „Řídicí technika a automatizace v hutích“. Zajímavá je i nabídka výuky ve speciálním zaměření „Hutník automatizátor“.

Oficiální materiály o tom, jak se změnila tvář katedry v následujícím roce, nejsou bohužel k disposici. Výsledky probíhající normalizace společnosti se projevují ve studijním plánu na rok 1970 – 71. Samostatné katedry automatizace na HGF a HUF mizí, zůstává zachována jen na Strojní fakultě. Doc. Krejčík odchází ze školy do Výzkumného ústavu, nynější a. s. VÍTKOVICE. Na Katedře tepelné techniky vznikají tři ústavy - Ústav pecí, Ústav tepelného hospodářství a hutní keramiky a Ústav měřicí a řídicí techniky, do kterého přecházejí pracovníci původní katedry automatizace. Ústav vede doc. Ing. Longin Tomis, CSc., má dva odborné asistenty (Ing. Janoušek a Ing. Srovnal), pracovníka pro vědu a výzkum (Svatopluk Mužík), technika (Šárka Olivová) a administrativní pracovnici (Božena Tobiášová). Kromě obvyklých předmětů pro všechny obory Hutnické fakulty se katedra podílí i na nově přejmenovaném celoškolském studijním oboru Systémové inženýrství předměty Řídicí a automatizační technika a Technické prvky řídicích systémů. Situace zůstává nezměněna i v následujícím akademickém roce 1971 – 72.

V roce 1973 se převážná část školy stěhuje do nového vysokoškolského areálu v Ostravě – Porubě a s tím jsou spojeny další organizační změny. Všechna pracoviště školy zaměřená na automatizaci se spojují do jedné centrální katedry celoškolské, jejímž vedoucím byl krátce do svého skonu Doc. RNDr. Josef Smutka, CSc., později Doc. Ing. Vladimír Podhorný, tehdejší děkan strojní fakulty. Na katedře byly tři ústavy a to pro automatizaci hornických, hutnických a strojírenských procesů.

Významná změna kvality výuky nastává od roku 1976, kdy byl v rámci strojní fakulty zřízen samostatný studijní obor „ASŘ hutnických procesů“. Přináší to podstatné rozšíření počtu vyučovaných předmětů, kdy kromě stávajících předmětů pro ostatní obory je nutno zajistit kvalitní výuku specializačních předmětů zaměřených na automatizované systémy řízení. Ročně studovalo na tomto oboru 10 - 20 posluchačů, výuka byla koncipována s širokým odborným záběrem zejména na získávání informací z technologických procesů pro účely řízení. Obor byl zaměřen na rutinní zvládnutí výpočetní techniky pro řízení metalurgických procesů. Práce ústavu byla zaměřena rovněž na získávání netradičních informací pro řízení, zejména radiačních tepelných toků a analýzy akustických a vibračních spekter.

V roce 1979 katedra získala minipočítač SM-3 a později řídicí počítač SM 5310.

Toto organizační začlenění trvalo až do 31. 1. 1980. Velká katedra na strojní fakultě se rozděluje a její odborné ústavy se vracejí zpět k příslušným odborným fakultám. Na hutnické fakultě byl na Katedře ekonomiky a řízení hutnictví vytvořen Ústav ASŘ vedený doc. Tomisem. Současně je na Hutnické fakultě zahájena v denním studiu výuka v oboru „ASŘ výrobních procesů v hutnictví“, která má v akademickém roce 1984 – 85 vypracován studijní plán čtyřletého studia. Prvé dva roky jsou společné pro všechny obory studované na fakultě, ve 3. ročníku se ze specializovaných předmětů vyučují předměty Mikroelektronika, Teorie automatického řízení, Programovací systémy, Modelování a simulace systémů, Identifikace systémů, ve 4. ročníku pak ASŘ technologických pochodů, Robotika a technické prostředky ASŘ, ASŘ výrobních systémů, Optimální řízení, Projektování ASŘ, ASŘ podniku a Hutní praktikum. Pro ostatní hutnické specializace je nosným předmětem ASŘ v prvovýrobě v 8. semestru studia (3+2 zk). Tento rozsah výuky zajišťují jako řádní členové ústavu jeho vedoucí, dále odborný asistent Ing. Milan Heger a asistent Ing. Jiří Hamerník. Působí zde i řada externích vyučujících.

V akademickém roce 1988 - 89 je ve studijním programu ústav označen jako Oddělení ASŘ. Vede ho doc. Ing. Longin Tomis, CSc., odbornými asistenty jsou Ing. Jana Balcová, Ing. Milan Heger, Ing. Zdeněk Peichl, Ing. František Němec, pracovníky technicko-hospodářskými jsou Šárka Olivová a Naděžda Suchánková. Studijní plán oboru nazvaného „ASŘ v hutnictví“ nedoznal proti výše popsanému stavu podstatných změn.

Výzkumná činnost katedry se do začátku devadesátých let orientuje zejména na hutnické podniky regionu, nosným směrem je získávání informací pro řízení netradičními metodami, např. hodnocení hlukových projevů zařízení apod. Není ovšem výjimkou i řešení úkolů pro podniky ve vzdálenějších městech, např. v Mostě.

V roce 1990 je doc. Tomis jmenován profesorem pro ASŘ hutnictví a od 2. 4. 1991 je jmenován vedoucím nově vzniklé samostatné Katedry řízení metalurgických procesů, která přejímá garanci za studijní obor Řízení metalurgických procesů.

Personální počítače znamenají zlom v možnostech obecného využívání výpočetní techniky. Ústav a následně katedra je pověřena vybudováním počítačových učeben využívaných celou fakultou. V akademickém roce 1990 - 1991 vzniká prvá učebna (místnost D312) s osmi počítači TNS vyráběnými tehdejším JZD Slušovice zapojenými do místní sítě, o rok později vzniká učebna J301. Tyto učebny jsou ve stále permanenci, inovace jejich technického i softwarového vybavení průběžně probíhá, i když její rychlost v různých obdobích kolísá v závislosti na rychlosti přísunu financí. V roce 1994 bylo instalováno síťové propojení do celoškolské sítě. Významná inovace proběhla v roce 1999, kdy bylo v každé učebně instalováno 15 ks personálních počítačů DeskPro firmy COMPAQ.

V roce 1992 byl vypsán konkurs na místo vedoucího katedry a od července 1992 vede katedru doc. Ing. Milan Vrožina, CSc., dlouholetý vedoucí výzkumný pracovník v oblasti automatizace Výzkumného ústavu a. s. VÍTKOVICE. Mění se i další personální obsazení katedry. Dosavadní vedoucí katedry Prof. Tomis sice v roce 1993 odchází do důchodu, ale doposud se stále aktivně podílí na pedagogické i výzkumné činnosti katedry externě jako emeritní profesor.

Katedru dále tvoří Ing. Josef Koběrský, Ing. František Němec, CSc., Ing. Milan Heger, CSc., Ing. Zora Jančíková, CSc., Šárka Olivová (technik katedry), Lenka Tioková (sekretariát).

Potřeba rychle vyrovnat úroveň „počítačové gramotnosti“ studentů vedla od akademického roku 1993 – 94 k zavedení povinného celofakultního předmětu Komunikace s počítačem ve 2. semestru studia.

 

  

Rozšiřuje se rozsah výuky, protože po společném prvém ročníku přicházejí do druhého již oborově orientovaného ročníku první studenti nově zavedeného tříletého bakalářského studia.

Následující akademický rok 1994 – 95 přináší změnu názvu školy i katedry. Na Katedře automatizace a počítačové techniky v metalurgii se tedy studuje nově nazvaný obor Automatizace a počítačová technika v metalurgii.

V roce 1996 končí první absolventi nové formy - bakalářského studia stejnojmenného oboru. Další rozšíření studijních možností přináší od akademického roku 1995 – 96 znovuzavedení šestiletého distančního (dálkového) inženýrského studia oboru Automatizace a počítačová technika v metalurgii [1.18]. První absolventi této formy studia končili v roce 2002, i když jeden z nich byl díky zhuštěnému individuálnímu studijnímu programu promován už v roce 2001.

Na katedru postupně přicházejí Ing. Jiří David (1998 – dosud), Ing. Pavol Janetka (1999 – 2000), Ing. Romana Garzinová (Ovčačíková) (2002 - dosud), Ing. Zdeněk Hrubý (2000 – 2010), Ing. Ivo Špička (2000 – dosud), Ing. Pavel Švec (2000 – dosud), Ing. Robert Frischer (2000 – dosud), Ing. Ondřej Zimný (2009 – dosud).

Od akademického roku 2004/2005 dochází k přechodu na nový model studia – tří leté bakalářské studium, po kterém je možno absolvovat dvouleté navazující magisterské studium. Katedra je garantem nově akreditovaných oborů: pro bakalářské studium obor 3902R040 – Automatizace a počítačová technika v průmyslu ve studijním programu B 3922 - Ekonomika a řízení průmyslových systémů a pro magisterské studium obor 3902T042 – Automatizace a počítačová technika v průmyslových technologiích ve studijním programu N 3922 – Ekonomika a řízení průmyslových systémů. Do nově akreditovaného oboru navazujícího magisterského studia byly zařazeny i nové předměty zaměřené na informatiku průmyslových procesů: Matematické prostředky informatiky, Informatizace řídicích procesů, Aplikovaná informatika a řízení, Projektování informačních systémů a Programovaní informačních systémů. Do nových oborů je postupně začleňována i problematika programovatelně logických automatů. V roce 2010 nahradila prof. Ing. Milana Vrožinu, CSc. ve funkci vedoucí katedry prof. Ing. Zora Jančíková, CSc.

Celou dobu své činnosti se katedra podílela i na přípravě vědeckých pracovníků – organizovala studium vědecké aspirantury dnes označované jako doktorské studium.

Katedra nejprve byla spolu se sesterskými katedrami na Hornicko-geologické fakultě a Fakultě strojní školitelským pracovištěm nové formy vědecké přípravy, tj. doktorandského studia oboru „Automatizace technologických procesů“. Prvý absolvent tohoto studia v oboru „Automatizace technologických procesů“ (školitelem byl prof. Vrožina, CSc.) byl promován v roce 1997.

Pro doktorské studium je od roku 2004 otevřen nový obor Řízení průmyslových systémů, na jehož vzniku se s Katedrou automatizace a počítačové techniky v metalurgii podíleli Katedra kontroly a řízení jakosti, Katedra ekonomiky a managementu v metalurgii a Institut ekonomiky a systémů řízení z Hornicko-geologické fakulty.

Přechod na financování výzkumné činnosti ve státě formou grantů v 90. letech přináší i nové dimense v činnosti katedry, kdy kromě samozřejmého dodržení kvality vlastního výzkumu podstatným způsobem narůstá i organizační náročnost přípravy nových grantových přihlášek. Je zde inicializován i vznik interdisciplinárních pracovišť, na kterých se podílejí členové více kateder fakulty. Jedním z nich je Ústav modelování a řízení tvářecích procesů založený v roce 1996 na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství v rámci programu "Posílení výzkumu na vysokých školách". Činnost tohoto pracoviště v oblasti automatizovaných systémů řízení a výpočetní techniky zajišťují pracovníci naší katedry.