Odkrytá tajemství busty v prostorách VŠB-TUO

Odkrytá tajemství busty v prostorách VŠB-TUO
Kdo byl Georgius Agricola aneb od lékaře hutníkem.

Mezi zvučnými jmény renesančních učenců a mudrců, kterými byli např. Tycho Brahe, Mikuláš Koperník, Giordano Bruno či sám velký Leonardo da Vinci, se jméno Georgius Agricola ztrácí. Přitom právě tento muž položil základy všem montánním vědám, tedy hornictví a hutnictví, a na jeho díla pohlížíme i v dnešních dobách s respektem a úctou.

 

Kdo byl Georgius Agricola?
Georgius Agricola (vlastním jménem Georg Bauer) se narodil 24. 3. 1494 v saském Hluchově - tento rok tedy slavíme 525. výročí jeho narození. Kromě filologie, teologie a filozofie se věnoval také přírodním vědám a studiu lékařství. Studoval nejprve v rodném Německu – v Lipsku a Cvikově, následně pak i v Itálii – v Bologni, Benátkách a Ferraře. Zde také získal titul doktora medicíny.

 

Od medicíny k metalurgii
Právě studium lékařství přivedlo Agricolu k potřebě rozšířit znalosti v oblasti anorganických látek. Jeho touha získat vědomosti o kovech a jejich sloučeninách a o možnostech aplikace těchto látek v medicíně šla ruku v ruce s jeho působením v Jáchymově v Krušných horách. Právě zde – v nejdůležitějším centru rudného hornictví v Evropě - působil Georgius Agricola od r. 1527 jako městský lékař.

Kromě výkonu své profese a studia oblíbených řeckých a latinských autorů Agricola trávil svůj čas v hutích a dolech, kde rozmlouval se zkušenými hutníky a horníky a čerpal z jejich poznatků a zkušeností. V r. 1533 byl Agricola ustanoven městským lékařem a fyzikem v Kamenici, kde působil až do konce života, tedy do r. 1555. Zde pak vytvořil mnoho důležitých děl z oblasti hornictví, mineralogie, hutnictví či historie.

Celoživotním a nejvýznamnějším dílem Georgia Agricoly však byla práce Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Práce pojednává o výskytu, vyhledávání, dobývání a zpracování nerostů. Ve své době bylo dílo pokládáno za nejúplnější spis v oblasti hornictví a v dalších staletích pak bylo využíváno jako autoritativní učebnice. Tato publikace s bohatými ilustracemi (292 dřevořezů) je nejstarší knihou ve fondu Ústřední knihovny VŠB-TUO.

 

Výjimečné 150. výročí univerzity a vznik busty
V roce 1999 při příležitosti oslav 150. výročí založení univerzity bylo rozhodnuto, že toto jubileum by v každém případě mělo být trvale připomenuto mementem zcela výjimečným. Po rozsáhlých diskuzích přijalo vedení univerzity návrh na zhotovení a umístění busty nestora hornictví a hutnictví Georgia Agricoly ve vstupních prostorách rektorátu VŠB-TUO. Tohoto úkolu v podobě realizace busty se nezhostil nikdo jiný než Katedra slévárenství (dnes Katedra metalurgie a slévárenství) Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství (dnes Fakulta materiálově-technologická) - konkrétně student, v té době nového oboru Umělecké slévárenství, Martin Melichařík.

Díky ochotě Národního technického muzea k zapůjčení sádrové busty G. Agricoly - předlohy k tvorbě slévárenského modelu, zapojení odborníků katedry slévárenství, součinnosti Slévárny barevných kovů, s.r.o., kde bylo realizováno samotné odlévání, a po mnoha měsících usilovné práce mohla vzniknout výsledná bronzová busta – ta byla umístěna na nejfrekventovanějším místě univerzity – ve vstupní hale, kterou prochází každý návštěvník školy.

Dodnes připomíná tato bronzová plastika jméno Georgia Agricoly – renesančního člověka, patrona a zakladatele montánních věd, bez kterého by svět nebyl takovým, jak jej dnes známe...

 

Pokud tě zaujal příběh velkého učence Georgia Agricoly a chceš kráčet v jeho stopách, pak studuj materiály na FMT – přihlášku si můžeš podat už jen do konce března!

 

Foto: Tomáš Sláma

Vloženo: 29. 3. 2019
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 600 - Děkanát FMT
Zpět