Absolventi najdou široké uplatnění ve strojírenských, metalurgických podnicích, v automobilovém průmyslu, v podnicích věnujících se výrobě nebo zpracování plastů, keramiky aj. jako špičkoví odborníci pro řešení širokého spektra materiálových problémů. Absolventi mohou nalézt uplatnění také v institucích zabývajících se výzkumem a vývojem v oblasti materiálů apod.

Nově koncipovaný studijní obor navazujícího magisterského studia Progresivní technické materiály studijního programu N3923 Materiálové inženýrství vzniká spojením tří stávajících studijních oborů, a to studijního oboru Technické materiály, Diagnostika materiálů a Neželezné kovy a speciální slitiny, které dosud tvoří nosné obory studijního programu Materiálové inženýrství.
Studijní obor Progresivní technické materiály v navazujícím magisterském studiu navazuje na stejnojmenný obor bakalářského studia. V navazujícím magisterském studiu si studenti upevňují znalosti a dovednosti nabyté v předchozím bakalářském studiu a samozřejmě získávají znalosti a dovednosti nové, tak aby byli schopni chápat problematiku progresivních materiálů v širších souvislostech, ale zároveň i do větší hloubky. Nový studijní obor je koncipován tak, že obsahuje stěžejní předměty aplikovaného základu oboru, např. Fyzika pevných látek, Fázové přeměny, Degradační procesy materiálů, Povrchové inženýrství, Počítačová simulace a modelování v materiálovém inženýrství aj., které jsou vhodně kombinovány s dalšími oborovými předměty, tak aby byl naplněn profil absolventa uvedený níže. V případě zájmu si studenti mohou své znalosti a dovednosti dále prohloubit / rozšířit i studiem vybraných volitelných předmětů. Lze předpokládat, že nový studijní obor Progresivní technické materiály se stane hlavním studijním oborem studijního programu Materiálové inženýrství.

Absolventi studijního oboru:
• Prokazují znalosti předmětů aplikovaného základu studijního oboru – např. fyziky pevných látek, fázových přeměn, degradačních procesů materiálů, povrchového inženýrství aj. na úrovni umožňující jejich aplikaci v dalších předmětech i v inženýrské praxi.
• Ovládají podrobné charakteristiky progresivních konstrukčních materiálů včetně materiálů pro speciální účely využití; ovládají zejména detailní souvislosti mezi jejich vnitřní stavbou a užitnými vlastnostmi; ovládají také pokročilé koncepty zvyšování užitných vlastností materiálů pomocí změn technologie výroby a změn struktury materiálů.
• Jsou schopni charakterizovat jak základní, tak pokročilé metody zkoušení užitných vlastností materiálů, dále ovládají i sofistikované metody strukturně fázové analýzy materiálů. Jsou schopni kvalifikovaného výběru zkušebních metod pro hodnocení vlastností a metod hodnocení struktury pro různé druhy materiálů a účely jejich použití.
• Ovládají pokročilé koncepty degradačních procesů materiálů a charakteristik, které rozhodují o odolnosti materiálů vůči těmto degradačním procesům.
• Jsou si vědomi hranic použití definovaných konceptů, resp. přístupů, podmínek jejich využití, resp. omezení v praxi.

Absolventi jsou schopni samostatně a tvůrčím způsobem:
• Provádět komplexní analýzu materiálů, jejich výrobních technologií, užitných vlastností aj.; analyzovat a hodnotit existující technická řešení v oblasti materiálů a také navrhovat řešení nová.
• Provádět pokročilý návrh (výběr) technických materiálů pro dané podmínky použití (mechanické namáhání, vnější prostředí apod.).
• Navrhovat vhodné druhy zkoušek pro hodnocení užitných vlastností materiálů a metod pro hodnocení strukturních charakteristik, zkoušky kvalifikovaně vyhodnocovat a některé druhy hodnocení i sami provádět.
• Provádět náročnou expertizní činnost v oblasti materiálového inženýrství.
• Analyzovat relevantní informace a na jejich základě hodnotit existující technologické postupy v oblasti výroby a zpracování materiálů, resp. navrhovat technologické postupy nové.
• Využít získané znalosti k teoretickému i experimentálnímu výzkumu v oblasti materiálů zejména pro výzkum a vývoj nových materiálů s vyššími užitnými vlastnostmi a jejich zavádění do výroby.

• Absolvent disponuje obecnými způsobilostmi v rozsahu, který je definován národními deskriptory českého kvalifikačního rámce s důrazem na schopnost komunikace, řídicí a organizační schopnosti, schopnost komunikace alespoň v jednom cizím jazyce aj.