Spojení teoretického a technologického vzdělání umožňuje absolventům tohoto oboru získat uplatnění jako :
metalurgové a technologové ve slévárnách;
inženýr ve výrobě odlitků;
inženýr v projekci, v obchodních odděleních sléváren, nákupu, prodeji, marketingu; a v útvarech řízení jakosti.
Výzkumný pracovník.

Slévárenství představuje významný obor, jehož výrobky zasahují do všech oborů lidské činnosti. V současné době představují slévárenské technologie moderní výrobní postupy s přímou cestou od surovin k tvarově složitým polotovarům nebo hotovým výrobkům. Odlévat lze téměř všechny kovy a slitiny a výuka oboru zahrnuje slitiny lehkých kovů (hořčík, hliník), slitiny mědi a zinku až po slitiny železa.

Absolventi prokazují své široké znalosti teorií, konceptů a metod, na jejichž základě jsou schopni tvůrčím způsobem řešit problémy, které souvisí s výrobou odlitků z různých kovů a slitin od výroby modelů a forem, přes tavení a odlévání kovu.
Absolventi prokazují znalost technologičnost konstrukce litých polotovarů při úzké spolupráci s jinými průmyslovými obory a vědecko-výzkumnou praxí. Absolvent prokazuje schopnost využívat progresivní výzkumné postupy v oboru a získávat nové původní informace.

Absolvent umí s využitím odborných znalostí, na základě rámcově vymezeného úkolu, samostatně řešit problémy slévárenské technologie a metalurgie.Absolvent umí vyhledat, zpracovat a interpretovat informace potřebné pro vyřešení konkrétního problému z oblasti výroby odlitků z různých materiálů. Absolvent také umí v praxi použít některé experimentální postupy používané v oboru slévárenství.

Absolvent oboru Slévárenské technologie je schopen se samostatně a odpovědně rozhodovat v nových podmínkách a souvislostech na základě rámcového zadání.
Absolvent je schopen srozumitelně a přesvědčivě sdělovat odborníkům i laikům informace o povaze odborných problémů a vlastním názoru na jejich řešení.
Absolvent je také schopen používat své odborné znalosti, odborné dovednosti a sdělovat je odborníkům v alespoň jednom cizím jazyce.
Absolvent je schopen samostatně získávat další odborné znalosti, dovednosti a způsobilost na základě především praktické zkušenosti a jejího vyhodnocení, ale také samostatným studiem teoretických poznatků oboru souvisejícího s výrobou odlitků.