Realizované projekty v období 2016 - 2018

Rozvoj přístupů k naplňování požadavků revize systémové normy ISO 9001:2016.

SP2017/66

Moderní systémy managementu kvality (SMK) zásadním způsobem ovlivňují spokojenost zákazníků a tím i dosahované ekonomické výsledky. To potvrzuje skutečnost, že organizace se zavedenými a účinnými SMK skutečně dosahují dlouhodobě podstatně lepších výsledků než organizace s tradičním pojetím, kdy je zabezpečování kvality realizováno prostřednictvím technické kontroly. Toto pojetí se zaměřuje zejména na prosazování principu detekce, kdy jsou realizovány opatření ke zlepšení na základě identifikovaných již vzniklých nežádoucích situaci (problémů). Komplexněji pojaté moderní SMK prosazují přístup k zabezpečování kvality ve všech procesech systému od plánování kvality, přes řízení a prokazování kvality, až po zlepšování kvality. Tento přístup je pak čím dál více zaměřen zejména na uplatňování principu prevence, kdy je snaha nežádoucím situacím (problémům) předcházet ještě předtím než nastanou. Tento trend je v současné době podstatou všech tří celosvětově uplatňovaných koncepcí managementu kvality, které definují požadavky a doporučení pro zavádění a rozvoj SMK: - koncepce na bázi norem ISO řady 9000, - koncepce na bázi odvětvových standardů, - koncepce na bázi TQM (Total Quality Management). Všechny tři koncepce předpokládají vybudování efektivních SMK a jejich neustálý rozvoj prostřednictvím uplatňování celé řady relevantních přístupů, metod a nástrojů a jejich zdokonalováním v návaznosti na konkrétní podmínky dané organizace. V ČR se uplatňují zejména první dvě z těchto koncepcí, jejichž společným rysem jsou jednoznačně definované požadavky na SMK normami ISO řady 9000 resp. odvětvovými normami (např. pro automobilový průmysl). Tyto normy pak procházejí rovněž neustálým vývojem, což vyústilo v revizi norem ISO řady 9000 a v roce 2016 byla vydána revidovaná česká verze normy ČSN EN ISO 9001:2016. Nová verze této normy definuje některé nové požadavky související se zlepšením SMK a iniciuje posun v řízení kvality od prosté kvality produktu či poskytované služby (zákaznicky orientované systémy) směrem ke komplexnějšímu systému, kde se reflektují i potřeby dalších zainteresovaných stran - zaměstnanci, okolí a vlastníci organizace. Hlavním cílem projektu je, v souladu s principem neustálého zlepšování, analýza a rozvoj přístupů, nástrojů a metod, které by měly vést k lepšímu pochopení a naplnění požadavků kladených na SMK normou ISO 9001 a tím i přispět ke zlepšení těchto systémů řízení a k dosahování dlouhodobě lepších ekonomických výsledků organizací. Dle celé řady publikací jsou SMK tvořeny třemi hlavními procesy, které se skládají z celé řady dílčích procesů a činností: proces Plánování kvality (zejména aktivity návrhu a vývoje produktu a procesu v předvýrobních etapách), proces Řízení kvality (zejména aktivity související s vlastní výrobou nebo poskytováním služby), proces zlepšování kvality (aktivity projektů zlepšování, vyplývající z rozdílu mezi tím co se naplánovalo a tím čeho se dosáhlo v průběhu realizace). První dvě v projektu řešené oblasti se budou zabývat rozvojem přístupů k procesu Plánování kvality. První oblastí je problematika regresní analýzy. Regresní modelovací techniky představují důležitý nástroj při návrhu produktů v průmyslových odvětvích, čímž přispívají k lepší kvalitě navrženého a následně realizovaného produktu. Stejně tak nacházejí svou významnou aplikaci při konstrukci predikcí budoucího vývoje stochastických procesů v ekonomii a financích. Pokud jde o jejich průmyslové uplatnění, výsledné regresní modely se využívají při vědomí toho, jaké jsou statistické vlastnosti jejich odhadnutých regresních koeficientů. Tyto vlastnosti ovšem platí za jistých obecných podmínek týkajících se přítomného regresního šumu, přičemž se kromě platnosti těchto podmínek požadují také rozsáhlejší datové soubory. Bez ověření platnosti formulovaných podmínek jsou regresní modely zbytečné a jejich potenciál zůstává nevyužit. Následně pak také pokulhávají snahy o optimální návrh produktových charakteristik, které mají být v souladu s požadavky zákazníky. Analýza bude prováděna na základě výběrových dat specifických statistických vlastností, do nichž budou promítnuty různě uměle nastavené vlastnosti regresního šumu, a taková data budou zpracována v rámci regresní metodologie. Tímto způsobem budou zkoumány statistické vlastnosti zpracovaného regresního modelu se zaměřením především na statistické vlastnosti odhadu střední hodnoty modelované veličiny, která je pro další využití regresního modelu zásadní. Vlastnosti budou přitom zkoumány nejen v závislosti na uměle nastavených charakteristikách šumu, ale i na rozsahu dat, který bude k dispozici. Předpokládá se, že analýza nastíní, jaký rozsah dat by měl být k dispozici a jaké vlastnosti by data měla mít tak, aby se s rozumnou přesností dalo spoléhat na závěry asymptotické teorie. Druhá oblast projektu se bude zaměřovat na problematiku managementu rizik. Tato problematika je jedním z nových požadavků revidované normy ISO 9001, konkrétně je uveden v prvku 6.1 Opatření pro řešení rizik a příležitostí této normy. V předcházejících projektech (SP2015/91 a SP2016/91) specifického výzkumu byla navržena metodika (postup) managementu rizik založená na aplikaci vybraných nástrojů a metod managementu rizik (FMEA, FMCEA, ETA, ETA, MORT Analysis, apod.). Navržená metodika definuje dílčích procesy managementu rizik: identifikace rizik, analýza rizik, ošetření rizik, přezkoumání a monitorování rizik. Riziko je pak obecně chápáno jako pravděpodobnost výskytu nežádoucí situace s negativními následky. Je samozřejmostí, že organizace se musí snažit těmto rizikům předcházet a je vhodné pracovat s možnými riziky už v počátečních stádiích životního cyklu produktu, kdy se plánuje kvalita produktu. Rizika se posuzují dle pravděpodobnosti jejich výskytu a z různých úhlů pohledu na jejich následky, podle nichž existují různé druhy rizika: ekonomická, politická a teritoriální, bezpečnostní, právní spojená s odpovědností za škodu, apod. Není úplně snadné definovat pravděpodobnost a dopad rizika tak, aby nebyla výsledná míra rizika příliš subjektivní a co možná nejlépe odrážela realitu. Předcházející projekty se zaměřily v rámci kvantitativní analýzy rizik na přístup, kdy se používají číselné hodnoty (spíše než popisné škály uplatňované v kvalitativních a semikvantitativních analýzách) pro následky i jejich pravděpodobnosti, které se stanoví pomocí údajů získaných z různých zdrojů. Nicméně stanovení číselných hodnot vyhází zejména z odhadu založeného na předcházejících zkušenostech. Kvalita analýzy pak závisí na přesnosti a úplnosti číselných hodnot a platnosti použitých modelů. Jinou možností, která může přispět ke zvýšení objektivnosti, přesnosti a úplnosti číselných hodnot, je simulace rizik. Právě tímto přístupem se bude tato oblast projektu zabývat a očekává se, že obohatí již vytvořenou metodiku o tuto oblast. Další oblast se bude zaměřovat na rozvoj přístupů k procesu Zlepšování kvality. Prakticky ve všech koncepcích pokročilých systémů managementu kvality je kladen důraz na plánování a realizaci projektů zlepšování, inovací a změn, jež se mají dotýkat nejenom výrobků a služeb, ale také jednotlivých procesů i celých systémů managementu všech typů organizací. V podstatě všechny metodologie zlepšování a inovací jsou dnes založeny na aplikaci PDCA cyklu, kde ve fázi C – Check se kromě jiného předpokládá i hodnocení dopadů a efektů realizace všech podobných aktivit. V této souvislosti se obvykle uvádějí tři základní typy efektivnosti: a) společenská, jež se orientuje na dopady zlepšování, inovací a změn na kvalitu života celé společnosti, b) výrobně-technická, zvažující efekty u realizátora projektu zlepšování, inovací a změn a také: c) uživatelská, mapující dopady zlepšování, inovací a změn u externích zákazníků. Současné přístupy k podobným ekonomickým analýzám jsou v podstatě založeny pouze na měření změn ziskovosti a neberou v potaz i některé další, pro jednotlivé zainteresované strany rovněž důležité efekty zlepšování, inovací a změn. Řešení tohoto tématu by proto mělo přispět k vytvoření a ověření metodiky, jež by komplexně posuzovala jak společenské, tak i ekonomické efekty dosahování nové úrovně výkonnosti a garantovala tak objektivní rozhodování mnohých řídících pracovníků. Navíc by měla mít i univerzální charakter, tzn., že by měla najít uplatnění ve všech typech organizací. Navržená metodika by zde měla najít uplatnění ve dvou fázích podobných projektů: ve fázi, kdy se bude rozhodovat o tom, jestli daný projekt vůbec plánovat a realizovat (např. v průběhu tzv. studií proveditelnosti), ale také v závěrečné fázi projektu, kdy bude posuzována celková úspěšnost a efektivnost realizovaného zlepšení, inovací a změn. Revize normy ISO 9001 předpokládá komplexnější pojetí SMK zahrnující nejen integraci prvků environmentálních a bezpečnosti práce, ale také řadu dalších – řízení lidských zdrojů, řízení informací, řízení energetické náročnosti apod. Poslední oblast řešení projektu se zaměří na jeden z těchto systémů - systém společenské odpovědnosti organizací (CSR). V rámci podmínek České republiky mají organizace možnost implementovat CSR dle několika mezinárodních (SA 8000, AA 1000, ISO 26000) a jedné národní normy (ČSN 01 0391). V Evropě jsou k implementaci využívány stejné mezinárodní standardy, ale vzhledem k většímu rozšíření dceřiných společností závislých na mateřské společnosti, která má implementován systém managementu CSR, je výskyt organizací s tímto systémem managementu o mnoho častější. Výzkum v rámci tohoto projektu se zaměří na frekvenci implementace systému managementu CSR dle jednotlivých standardů v rámci České republiky i ve vybraných státech Evropské unie. Řešení tohoto tématu by mělo přispět k získání výchozích informací pro další výzkum efektivnosti systému managementu CSR.

2017

2017

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Vykydal David Ing., Ph.D.