Projekty vedené katedrou od roku 2010

Rozvoj přístupů k naplňování požadavků normativní základny pro pokročilé integrované systémy řízení

SP2019/129

Podle obecně platné definice se kvalita odvíjí od stupně plnění požadavků zákazníků, tedy od schopnosti organizace poskytovat produkty a služby, které v maximální možné míře respektují potřeby a očekávání zákazníků. Proto by jedním z hlavních faktorů konkurenční schopnosti organizací a jejich uplatnění se na trhu, mělo být právě zvyšování schopnosti plnit požadavky zákazníků. Za tímto účelem jsou v organizacích zaváděny a využívány systémy managementu kvality. Je prokázáno, že organizace se zavedenými a účinnými moderními systémy managementu kvality, dosahují dlouhodobě podstatně lepších výsledků než organizace s tradičním pojetím, kdy je zabezpečování kvality realizováno zejména prostřednictvím technické kontroly. S cílem vybudovat, udržovat a zlepšovat systémy managementu kvality byla postupně vytvářena jednotná pravidla (požadavky) na tyto systémy zaměřující se na zákazníky a plnění jejich potřeb a očekávaní. Tato pravidla se následně promítla do jednotných, obecně platných a široce využívaných norem, jako například norem ISO řady 9000. Postupem času, v reakci na měnící se prostředí a dosažené poznání v této oblasti, se systémy managementu kvality neustále rozvíjely, a to nejen z hlediska šíře oblastí, které postihují, nebo prvků, jež je tvoří. V dnešní době téměř nikdo nepochybuje o tom, že by se tyto systémy měly postupně propojit s dalšími aspekty lidské činnosti a měly by brát v úvahu, kromě požadavků zákazníka, i potřeby a zájmy dalších zainteresovaných stran (vlastníci, zaměstnanci, stát, okolí apod.). Jako jedna z prvních byla věnována pozornost požadavkům na zajištění pracovního prostředí a potřebám zaměstnanců. Současně s tím bylo potřeba rozvíjet aktivity směřující k zajištění slučitelnosti činností organizace a jejich dopadů s okolním prostředím. Proto začaly být zvažovány aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo ochrana životního prostředí. Začaly se rozvíjet systémy managementu se zaměřením právě na tyto aspekty, tzv. systémy environmentálního managementu a systémy bezpečnosti zaměstnanců. S nástupem těchto systémů se koncem minulého století začal v odborných publikacích objevovat pojem „integrované systémy řízení“. Tak jako se na konci 20. století začala zvažovat integrace tří systémů managementu s ohledem na kvalitu, životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci, v současné době se ve vazbě na změny v podnikatelském a společenském prostředí zvažují i další oblasti činnosti organizací a v souvislosti s integrovanými systémy se objevují pojmy jako bezpečnost informací, společenská odpovědnost, hospodaření s energiemi, management bezpečnosti potravin apod. V existujících a dostupných postupech budování (zavádění) zmiňovaných systémů řízení, ať už se jedná o systémy managementu kvality nebo integrované systémy řízení, se doporučuje provést jako jeden z prvních kroků nezbytných pro úspěšné zavedení systému, analýzu stávajícího stavu systému řízení (nejčastěji vůči normativní základně – ISO 9001, ISO 14 001, ISO 45 000, apod.). Ve skutečnosti to znamená, že v již existující organizaci se nebuduje nový systém řízení od základu, ale dochází k modifikaci (přizpůsobení) již existujícího systému. Ovšem méně známé jsou postupy zavádění systému řízení, které jdou ruku v ruce s budováním nové organizace. Tento projekt se proto bude zabývat rozvojem systému managementu kvality, resp. integrovaného systému řízení, nově vznikající organizace a zaměří se zejména na definování základních nezbytných požadavků nejen na kvalitu, ale i dalších aspektů integrovaných systémů řízení (bezpečnost práce, životní prostředí, společenská odpovědnost apod.) a na návrh takového systému řízení, který by měl zajistit úspěšný rozjezd a další rozvoj nově vybudované organizace v rámci startupu. V rámci řešení se projekt také bude zabývat některými vybranými oblastmi systému managementu kvality, které by měly být pro úspěšné vybudování a zlepšování organizace a jejího systému řízení nezbytné, jako např.: - rozvoj procesů zpětné vazby, - implementace řízení změn, - vyhodnocování účinnosti změn a opatření ke zlepšení, - apod. Popis vybraných oblastí. Popis dílčí oblasti 1: Rozvoj procesů zpětné vazby v rámci pokročilých systémů managementu kvality organizací. Jedním z typických rysů současného rozvoje organizací je adaptace na podmínky tzv. Průmyslu 4.0. Je jasné, že v těchto podmínkách bude mít svou nezastupitelnou roli i management kvality, jehož pokročilé systémy budou důležitou oporou a součástí celkového systému řízení všech typů organizací. V této souvislosti se často diskutuje rozvoj tzv. zpětnovazebních systémů managementu kvality. Zkušenosti z praxe však ukazují, že současný stav je v tomto ohledu v naprosté většině českých organizací naprosto neuspokojivý, když dominantní zpětnou vazbou jsou činnosti a vyhodnocování dat týkajících se řízení reklamací. Podstatou v budoucnu fungujících systémů managementu kvality a integrovaných systémů řízení však musí být spolehlivá, komplexní a velmi pružná zpětná vazba opírající se především o tzv. dopředné přístupy s vazbou na všechny relevantní zainteresované strany. Splnění této podmínky je samozřejmě v dnešní době nutným předpokladem pro vybudování a další rozvoj nových organizací. Cílem proto bude vypracování strukturního rámce a metodických materiálu uplatňování zpětné vazby, která by zohledňovala charakter klíčových zainteresovaných stran a jejich budoucích požadavků. Popis dílčí oblasti 2: Implementace řízení změn do systému managementu kvality v nově vznikajícím podniku. Současný trend vývoje systému managementu kvality iniciuje posun od prosté kvality výrobku či poskytované služby směrem ke komplexnějšímu systému řízení zahrnujícím nejen integraci prvků environmentálních a bezpečnosti práce, ale také řadu dalších – řízení lidských zdrojů, řízení informací, řízení energetické náročnosti, společenské odpovědnosti organizací apod. Zároveň aktuálním rysem současné doby je adaptace organizací na podmínky iniciativy Průmysl 4.0. V rámci těchto rychle nastupujících trendů bude potřeba v organizacích zavádět a účinně řídit proces učení se i procesy změn. K tomu je možné použít nejen všeobecně rozšířené metody, ale je vhodné nacházet i nové, kreativní přístupy k této problematice. Správně nastavený proces řízení změn by měl podchycovat možná rizika, která souvisejí se zakládáním nové organizace a nastavovat procesy tak, aby docházelo k efektivnímu a rychlému řešení nových situací, a to již od samotného založení podniku a s akceptací principů učící se organizace. V současné době se řízení změn v mnoha firmách implementuje až po úspěšném zavedení systému managementu kvality nebo integrovaného systému. K jeho včlenění do firemních procesů by však mělo být přihlíženo již v samotných počátcích zakládání podniku. Zároveň je vhodné využít k analýze možných rizik vstupu do podnikání i některé kreativní metody tak, aby bylo možné problematiku vzniku nové společnosti pojmout v celé šíři možných rizik ohrožujících úspěšný vstup na trh. Základním cílem navrhovaného projektu je proto vypracování strukturního rámce pro aplikaci nástrojů řízení změn v nově vznikající organizaci. Výstupy projektu by měly sloužit jako východisko pro nově vznikající organizace, které se chtějí komplexně zabývat integrovanými systémy managementu spojeného s řízením změn. Popis dílčí oblasti 3: Vyhodnocování účinnosti změn a opatření ke zlepšení. Základním principem moderních systémů managementu kvality je jejich neustále zlepšování pomocí realizovaných opatření. V rámci projektu budou vyhodnocovány a ověřovány možné přístupy k vyhodnocení účinnosti změn v systému vyplývajících z realizovaných opatření pro zlepšení. Jeden z přístupů, který bude vyhodnocován, je založen na použití statistických metod, kde hrají důležitou roli testy (testování hypotéz). Takovéto testy porovnávají velikost základních charakteristik několika souborů dat vztahujících se k vybraným informacím o organizaci. Toho lze využít i v řízení kvality, jelikož lze tím rozhodovat například o efektivnosti určitého opatření. Pro odhalení efektivnosti takového opatření je obvykle potřeba, aby byla zamítnuta příslušná testovaná hypotéza (záleží ovšem samozřejmě na formulaci této hypotézy). Není přitom vhodné, aby byla hypotéza zamítnuta, když ve skutečnosti platí (tzv. chyba 1.druhu). Tato oblast projektu je zaměřena mimo jiné na měření pravděpodobnosti této chyby, a to konkrétně pro dvouvýběrový t-test s nestejnými rozptyly, který sice patří mezi standardně uváděné statistické testy, ale jde o test přibližný, u něhož je pravděpodobnost nastání chyby 1.druhu platná pouze asymptoticky. Problematika bude zkoumána generováním dat z připravených normálních rozdělení různého profilu a s jejich využitím se bude zkoumat, jak věrohodný tento test je s ohledem na uvedenou chybu 1.druhu. Přesnější znalost její velikosti je žádoucí, protože pokud je pravděpodobnost této chyby příliš velká, bude to mít praktický důsledek ten, že v řadě případů bude test poukazovat na efektivnost určitého opatření, které ale efektivní vůbec být nemusí ve statistickém slova smyslu. Dvouvýběrový t-test s nestejnými rozptyly je důležitý již z toho důvodu, že v praxi lze očekávat, že rozptyly příslušných dvou souborů dat, s nimiž se pracuje, budou spíše různé než stejné. Výsledky lze využít všude tam, kde se porovnává velikost dvou produktových či procesních charakteristik, kde se porovnává pracovní výkonnost, atd. Popis dílčí oblasti 4: Porovnání přístupů k plánování experimentů z hlediska shodnosti dosažených výsledků. Další oblastí řešení tohoto projektu je Plánování experimentů. Tato oblast řešení bude navazovat a rozšiřovat téma řešené v předcházejícím projektu - SP2018/97 Rozvoj vybraných oblastí moderních systémů managementu kvality. Plánování experimentů je jedním z nejúčinnějších nástrojů předvýrobních etap. Umožňuje nalézt faktory, které nejvýznamněji ovlivňují výrobní proces i jeho výstupy a stanovit také jejich optimální hodnoty. Lze tedy říci, že plánování experimentů je matematickým prostředkem, který umožní výrobním organizacím pomocí realizovaného experimentu (využitím definovaného počtu pokusů) kvantifikovat významnost vstupů (faktorů), které jsou na počátku vytypované jako pravděpodobně vlivné. Dále stanoví, jak vybrané vstupy nastavit, aby proces dosahoval požadovaných výstupů při maximální stabilitě (tedy minimální variabilitě) a odolnosti proti tzv. šumům, tj. nepředvídatelným negativním vlivům na výrobní proces. I přes nesporné výhody a přínosy tohoto nástroje je pro organizace uplatnění tohoto nástroje poměrně složité, a to zejména kvůli časové a finanční náročnosti klasického matematického přístupu k aplikaci této metody. Ten se vyznačuje zejména velkým množstvím pokusů, které je potřeba realizovat a malým množstvím vstupů, resp. faktorů (např. 2-3), které slouží jako vstupy. Proto řada organizací přistupuje k aplikaci tzv. Taguchiho přístupu metody DOE, který je navržen zejména pro praxi a vyznačuje se naopak menším množstvím realizovaných pokusu a větším množstvím faktorů (vstupů). Úkolem projektu bude porovnání těchto dvou přístupů a ověření míry shodnosti výsledků získaných z jejich aplikace. Za tímto účelem budou řešitelé projektu spolupracovat s Katedrou Chemie a jejich projektem SGS pro rok 2018, jehož cílem je ověření možnosti adaptace metody Plánování experimentu (DOE) při optimalizaci přípravy fotokatalyticky aktivních materiálů, takzvaných fotokatalyzátorů, které jsou oprávněně považovány za perspektivní v oblasti zlepšování kvality životního prostředí. Další oblasti řešení projektu budou stanoveny na základě provedené analýzy požadavků normativní základny pro systémy managementu kvality, resp. integrované systémy řízení, a na základě identifikovaných rizik a příležitostí pro nově vznikající organizaci, které vyplývají z tržního prostředí.

2019

2019

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Vykydal David Ing., Ph.D.