Studijní obor Progresivní technické materiály nabízí mimořádně dobrou perspektivu z hlediska uplatnění na trhu práce. Studenti se seznámí se všemi důležitými skupinami technických materiálů - od kovů, přes polymery, konstrukční keramiku až po kompozitní materiály. Obor je zaměřen na vlastnosti materiálů, jejich zpracování a zkoušení. Garantující pracoviště disponuje laboratořemi, které snesou srovnání se špičkovými pracovišti ve vyspělých zemích. Studenti mají již během studia možnost účasti na řešení průmyslových problémů, mohou také absolvovat zahraniční stáže. Absolventi najdou uplatnění v širokém spektru výrobních podniků např. metalurgického, strojírenského, automobilového, elektrotechnického průmyslu, nebo v obchodních odděleních, ale také ve vědecko-výzkumných institucích, apod.

Stěžejním cílem studia je vybavit studenty takovými znalostmi a dovednostmi, aby byli schopni provádět analýzu materiálů, jejich výrobních technologií, užitných vlastností aj.; dále provádět pokročilý návrh technických materiálů pro dané podmínky použití; navrhovat vhodné druhy zkoušek pro hodnocení užitných vlastností materiálů a metod pro hodnocení strukturních charakteristik, zkoušky kvalifikovaně vyhodnocovat a některé druhy hodnocení i sami provádět; provádět expertizní činnost v oblasti materiálového inženýrství apod.

• Absolvent má znalosti z oblasti vnitřní stavby (struktury) hlavních skupin technických materiálů na různých úrovních „měřítka“, ovládá také nejdůležitější metody hodnocení vnitřní stavby (struktury) technických materiálů.
• Absolvent prokazuje znalosti nejdůležitějších užitných vlastností technických materiálů, zejména pak vlastností mechanických a dalších vlastností fyzikálních a chemických; ovládá také nejdůležitější metody hodnocení vlastností materiálů.
• Absolvent prokazuje znalosti z oblasti výrobních technologií základních skupin technických materiálů.
• Absolvent ovládá charakteristiky hlavních skupin technických materiálů (kovů, polymerů, keramických materiálů a kompozitních materiálů) v přiměřeně podrobném členění; ovládá zejména souvislosti mezi jejich vnitřní stavbou a užitnými vlastnostmi a ovládá také základní koncepty řízení vlastností materiálů pomocí změn chemického složení materiálů, změn technologie jejich výroby a změn struktury materiálů.
• Absolvent má znalosti z oblasti nejdůležitějších degradačních mechanismů technických materiálů včetně faktorů, které ovlivňují odolnost materiálů vůči těmto degradačním mechanismům.

Absolvent je schopen:
• Provádět základní návrh (výběr) technických materiálů pro dané podmínky použití (mechanické namáhání, vnější prostředí apod.).
• Navrhovat vhodné druhy zkoušek pro hodnocení mechanických, resp. dalších vlastností materiálů, dále navrhovat vhodné druhy zkoušek pro hodnocení struktury materiálů a některé ze zkoušek i sám provádět.
• Navrhovat základní technologické postupy výroby a zpracování materiálů s ohledem na požadované mechanické, resp. další užitné vlastnosti.
• Provádět základní expertizní činnost v oblasti materiálů – např. stanovovat pravděpodobné příčiny vzniku vad, resp. degradace materiálů během jejich výroby i za provozu, určovat příčiny nevyhovujících mechanických (a jiných užitných) vlastností apod.
• Aktivně se účastnit procesů řízení výroby a kontroly kvality technických materiálů.

Absolvent disponuje v dostatečné míře tzv. soft skills, je jazykově vybaven znalostí alespoň jednoho cizího jazyka na úrovní B1-B2 podle Společného evropského referenčního rámce, je připraven pro týmovou práci, disponuje v přiměřené míře organizačními a řídícími schopnostmi, atd.

Absolventi studijního programu Materiálové inženýrství naleznou uplatnění v početných podnicích a firmách strojírenského průmyslu, metalurgického průmyslu, automobilového průmyslu aj. zabývajících se výrobou, dalším zpracováním, zkoušením vlastností různých druhů technických materiálů, od kovových materiálů, přes polymery, konstrukční keramiku až po kompozitní materiály. Další jejich uplatnění je možné i v oblasti výzkumu a vývoje technických materiálů a jinde.

• forma prezenční (cs)
• forma kombinovaná (cs)

Studijní obor Progresivní technické materiály nabízí mimořádně dobrou perspektivu z hlediska uplatnění na trhu práce. Studenti se seznámí se všemi důležitými skupinami technických materiálů - od kovů, přes polymery, konstrukční keramiku až po kompozitní materiály. Obor je zaměřen na vlastnosti materiálů, jejich zpracování a zkoušení. Garantující pracoviště disponuje laboratořemi, které snesou srovnání se špičkovými pracovišti ve vyspělých zemích. Studenti mají již během studia možnost účasti na řešení průmyslových problémů, mohou také absolvovat zahraniční stáže. Absolventi najdou uplatnění v širokém spektru výrobních podniků např. metalurgického, strojírenského, automobilového, elektrotechnického průmyslu, nebo v obchodních odděleních, ale také ve vědecko-výzkumných institucích, apod.

Stěžejním cílem studia je vybavit studenty takovými znalostmi a dovednostmi, aby byli schopni provádět analýzu materiálů, jejich výrobních technologií, užitných vlastností aj.; dále provádět pokročilý návrh technických materiálů pro dané podmínky použití; navrhovat vhodné druhy zkoušek pro hodnocení užitných vlastností materiálů a metod pro hodnocení strukturních charakteristik, zkoušky kvalifikovaně vyhodnocovat a některé druhy hodnocení i sami provádět; provádět expertizní činnost v oblasti materiálového inženýrství apod.

• Absolvent má znalosti z oblasti vnitřní stavby (struktury) hlavních skupin technických materiálů na různých úrovních „měřítka“, ovládá také nejdůležitější metody hodnocení vnitřní stavby (struktury) technických materiálů.
• Absolvent prokazuje znalosti nejdůležitějších užitných vlastností technických materiálů, zejména pak vlastností mechanických a dalších vlastností fyzikálních a chemických; ovládá také nejdůležitější metody hodnocení vlastností materiálů.
• Absolvent prokazuje znalosti z oblasti výrobních technologií základních skupin technických materiálů.
• Absolvent ovládá charakteristiky hlavních skupin technických materiálů (kovů, polymerů, keramických materiálů a kompozitních materiálů) v přiměřeně podrobném členění; ovládá zejména souvislosti mezi jejich vnitřní stavbou a užitnými vlastnostmi a ovládá také základní koncepty řízení vlastností materiálů pomocí změn chemického složení materiálů, změn technologie jejich výroby a změn struktury materiálů.
• Absolvent má znalosti z oblasti nejdůležitějších degradačních mechanismů technických materiálů včetně faktorů, které ovlivňují odolnost materiálů vůči těmto degradačním mechanismům.

Absolvent je schopen:
• Provádět základní návrh (výběr) technických materiálů pro dané podmínky použití (mechanické namáhání, vnější prostředí apod.).
• Navrhovat vhodné druhy zkoušek pro hodnocení mechanických, resp. dalších vlastností materiálů, dále navrhovat vhodné druhy zkoušek pro hodnocení struktury materiálů a některé ze zkoušek i sám provádět.
• Navrhovat základní technologické postupy výroby a zpracování materiálů s ohledem na požadované mechanické, resp. další užitné vlastnosti.
• Provádět základní expertizní činnost v oblasti materiálů – např. stanovovat pravděpodobné příčiny vzniku vad, resp. degradace materiálů během jejich výroby i za provozu, určovat příčiny nevyhovujících mechanických (a jiných užitných) vlastností apod.
• Aktivně se účastnit procesů řízení výroby a kontroly kvality technických materiálů.

Absolvent disponuje v dostatečné míře tzv. soft skills, je jazykově vybaven znalostí alespoň jednoho cizího jazyka na úrovní B1-B2 podle Společného evropského referenčního rámce, je připraven pro týmovou práci, disponuje v přiměřené míře organizačními a řídícími schopnostmi, atd.

Absolventi studijního programu Materiálové inženýrství naleznou uplatnění v početných podnicích a firmách strojírenského průmyslu, metalurgického průmyslu, automobilového průmyslu aj. zabývajících se výrobou, dalším zpracováním, zkoušením vlastností různých druhů technických materiálů, od kovových materiálů, přes polymery, konstrukční keramiku až po kompozitní materiály. Další jejich uplatnění je možné i v oblasti výzkumu a vývoje technických materiálů a jinde.

• forma prezenční (cs)
• forma kombinovaná (cs)